Množení pokojovek řízky a dělením
Množení pokojovek řízky a dělením je nejlevnější způsob, jak z jedné rostliny získat několik dalších, a u většiny běžných druhů zvládne i začátečník. Stačí pochopit, který způsob se hodí ke které rostlině, kdy do toho jít a jak se o mladé řízky starat, než zakoření. Následující přehled ukazuje jednotlivé metody, rozdíl mezi zakořeňováním ve vodě a v substrátu i to, proč řízky nejčastěji hnijí místo toho, aby se ujaly.
Ve zkratce
- Nejběžnější metody jsou stonkové řízky, listové řízky, dělení trsu, odnože a hřížení.
- Ve vodě je vidět, jak kořeny rostou, v substrátu jsou hned silnější a rostlina nemusí na přesazení zvykat.
- Nejvíc se daří množit v teplém a světlém období, kdy je rostlina v růstu, ne v zimním klidu.
- Řízek potřebuje světlo bez přímého slunce, teplo, vlhko kolem listů a spíš méně vody u kořenů.
- Nejčastější příčinou neúspěchu je hniloba z přemokření, špinavého nástroje nebo poškozeného řezu.
- Dužnaté rostliny a sukulenty se před sázením nechávají zaschnout, měkké byliny sázíme rovnou.
- Trpělivost se vyplatí, kořeny někdy naskočí za pár dní, jindy za několik týdnů.
Jaké způsoby množení existují
Pokojové rostliny se dají rozmnožit několika cestami a volba záleí hlavně na tom, jak rostlina roste. Rostliny s výraznými stonky množíme řízky, trsnaté druhy jde jednoduše rozdělit, jiné samy tvoří odnože nebo dceřiné růžice. Univerzální metoda neexistuje, proto se vyplatí nejdřív poznat, jak vypadá vaše rostlina, a podle toho zvolit postup. Většina běžných pokojovek zvládne aspoň jeden z těchto způsobů bez problémů.
Stonkové řízky
Stonkový řízek je useknutý kousek výhonu s několika listy a aspoň jedním nodem, tedy místem, ze kterého vyrůstá list. Právě z nodu se tvoří kořeny, takže bez něj řízek nezakoření. Odřízne se ostrým a čistým nástrojem kousek pod nodem, spodní listy se odstraní a řízek se dá do vody nebo do substrátu. Takto se množí philodendron, potos, monstera, tradescantie i fíkusy.
Listové řízky
Některé rostliny dokáou vytvořit novou rostlinku z jediného listu. U sukulentů stačí zdravý list opatrně odlomit celý, u begonií nebo afrických fialek se sází řapík s listovou čepelí. List se položí nebo zapíchne do vlhkého substrátu a po čase u něj naskočí drobné kořínky a nová růžice. Metoda je pomalejší než stonkové řízky, ale u vhodných druhů velmi spolehlivá a nenáročná.
Dělení trsu
Trsnaté rostliny, které rostou z více výhonů u země, se dají při přesazování jednoduše rozdělit na menší části. Rostlina se vyklopí z květináče, kořeny se opatrně rozvolní a trs se rukama nebo čistým nožem rozdělí tak, aby každý díl měl vlastní kořeny i nadzemní část. Takto se množí zelenec, kapradiny, calathey nebo mateřídouškovité druhy. Dělení je rychlé a nové rostliny rostou dál prakticky bez přerušení.
Odnože a hřížení
Kromě řízků a dělení nabízejí některé rostliny ještě pohodlnější cesty. Buď samy vytvoří hotovou malou rostlinu, kterou stačí oddělit, nebo se dá výhon zakořenit, aniž by se musel hned oddělit od matky. Obě metody patří k nejjistějším, protože mladá rostlina má po většinu času oporu v mateřské rostlině a nemusí přežít samotu bez kořenů.
Odnože a dceřiné rostliny
Zelenec vytváří na dlouhých šlahounech hotové malé trsy, sukulenty a bromélie zase tvoří u paty dceřiné růžice. Takovou odnož necháte povyrůst, aby měla vlastní náběhy kořenů, a pak ji oddělíte a zasadíte. U zelence lze šlahoun s rostlinkou nejdřív položit do vedlejšího květináče, nechat zakořenit a teprve potom přestřihnout. Odnože bývají nejsnadnější způsob množení vůbec, ideální pro začátečníky.
Hřížení
Hřížení se hodí pro popínavé a převislé druhy s ohebnými výhony. Výhon se ohne a v místě nodu se přichytí k povrchu vlhkého substrátu ve vedlejším květináči, například sponkou z drátu. Výhon zůstává spojený s mateřskou rostlinou, takže je celou dobu vyživovaný, a v místě kontaktu se substrátem si vytvoří kořeny. Až zakoření, spojení se přestřihne. Metoda je pomalá, ale velmi spolehlivá a šetrná.
Voda, nebo substrát
Nejčastější otázka u stonkových řízků zní, jestli je dát zakořenit do sklenice s vodou, nebo rovnou do substrátu. Obě cesty fungují a každá má své výhody. Voda je názorná a bezúdržbová na začátku, substrát dává silnější a odolnější kořeny. Rozhodnutí často závisí na druhu rostliny i na tom, kolik trpělivosti a péče chcete řízkům věnovat.
Kdy volit vodu
Ve vodě je největší výhoda v tom, e na kořeny vidíte a poznáte, kdy je řízek připravený k přesazení. Hodí se pro potos, philodendron, tradescantii nebo monsteru, které ve vodě koření ochotně. Voda by měla být pokojové teploty a měnit se každých pár dní, aby nezačala hnít. Nevýhoda je, že kořeny z vody jsou křehčí a po přesazení do země si musejí zvyknout na jiné prostředí.
Kdy volit substrát
Zakořenění rovnou v substrátu dává kořeny, které jsou od začátku uzpůsobené životu v zemi, takže odpadá stresující přesazování z vody. Řízek se zapíchne do lehkého, propustného substrátu, udržuje se mírně vlhký a často se přikryje průhledným obalem, aby kolem něj bylo vlhko. Nevidíte sice na kořeny, ale výsledná rostlina bývá odolnější. Tato cesta se hodí prakticky pro všechny druhy včetně dužnatých, které ve vodě snadno hnijí.
Kdy a jak řízky odebírat
Načasování rozhoduje o úspěchu skoro stejně jako samotná technika. Rostlina, která je v plném růstu, má dost energie na tvorbu kořenů, zatímco rostlina v zimním klidu řízek často jen odloží a nechá uhnít. Vyplatí se proto sladit množení s přirozeným rytmem rostliny a nespěchat v období, kdy má odpočívat.
Vhodné období
Nejlépe se koření v teplém a světlém období, kdy rostliny přirozeně rostou a rychle regenerují. V období zimního klidu je růst pomalý, světla málo a řízky koření zdlouhavě, pokud vůbec. Jak rostliny přes chladné měsíce šetřit a nenutit je do růstu, popisuje článek o častých chybách v péči o pokojovky. V teplém období naopak zakoření i náročnější druhy.
Správný řez a příprava
Řízek se odebírá ostrým a čistým nástrojem, ideálně otřeným lihem, aby se do rány nedostaly choroby. Řeže se kousek pod nodem, protoe právě odtud vyrazí kořeny. Spodní listy, které by jinak byly ve vodě nebo v zemi, se odstraní, aby nehnily. U velkých listů se zbytek někdy zkrátí, aby řízek neztrácel příliš vody. Dužnaté řízky a sukulenty se před sázením nechají den či dva zaschnout.
Péče o řízky, než zakoření
Doba mezi odebráním a zakořeněním je nejcitlivější. Řízek nemá kořeny, kterými by přijímal vodu, a přitom se odpařuje z listů, takže potřebuje především vlhký vzduch a teplo. Zároveň nesmí být přemokřený u paty, jinak dřív shnije, než stihne zakořenit. Umění je najít mezi vlhkem a přemokřením rovnováhu.
Světlo, teplo a vlhkost
Řízky patří na světlé místo, ale bez přímého slunce, které by je spálilo a vysušilo. Ocení teplo, protoe v chladu koření velmi pomalu. Vlhkost kolem listů pomáhá udržet průhledný sáček, uzavřený box nebo malý pokojový skleník, který funguje jako vlhká komůrka. Důležité je přesto občas vyvětrat, aby se pod obalem nedržela stojatá vlhkost a řízky neplesnivěly.
Zálivka a trpělivost
U řízků v substrátu se udržuje jen mírná vlhkost, nikdy rozbahněná půda. U řízků ve vodě se voda pravidelně vyměňuje, aby zůstala čerstvá. Pak už zbývá hlavně trpělivost, protoe rychlé druhy naskočí za pár dní, jiné potřebují týdny. Mladé kořínky ve vodě jsou křehké, proto se s přesazením nečeká, až budou dlouhé, stačí pár centimetrů. O další rozvoj se pak stará běžná péče při přesazování pokojovek.
Které druhy se množí jak
Ne každá metoda sedne na každou rostlinu. Pár typických příkladů usnadní rozhodování, kdy sáhnout po řízku, kdy trs rozdělit a kdy stačí oddělit hotovou odnož. Většina domácích pokojovek spadá do některé z těchto skupin a postup se dá odvodit i u příbuzných druhů.
Popínavé a stonkové druhy
Potos, philodendron, monstera, tradescantie a fíkusy se množí stonkovými řízky s nodem a ochotně koření ve vodě i v substrátu. U monstery pomáhá odebrat řízek s náznakem vzdušného kořene. Tyto rostliny patří k nejvděčnějším a jsou ideální na první pokusy. Popínavým druhům se dále věnuje přehled o výběru popínavých rostlin, kde jsou i tipy na oporu.
Trsnaté, dužnaté a listové druhy
Zelenec, kapradiny a calathey se nejsnáz množí dělením trsu při přesazování. Sukulenty a některé begonie zvládnou listové řízky, u sukulentů se list nechá zaschnout a položí na substrát. Africké fialky se množí řapíkem s listem ve vlhké zemi. Dužnaté druhy obecně nesnášejí vodu a hnijí v ní, proto se u nich volí zakořenění v propustném substrátu po zaschnutí řezu.
Proč řízky hnijí a jak tomu předejít
Hniloba je zdaleka nejčastější důvod, proč se řízek neujme. Skoro vždy za ní stojí přebytek vody, nedostatek kyslíku u kořenů nebo choroba zanesená špinavým nástrojem. Když řízek zčerná, změkne u paty nebo začne zapáchat, je většinou pozdě. Prevence je proto důleitější než jakákoli záchrana a spočívá hlavně v čistotě a míře.
Přemokření a nedostatek kyslíku
Nejčastější chyba je držet řízek pořád v příliš mokrém prostředí. Kořeny i řezná rána potřebují také vzduch, a když je půda rozbahněná nebo voda stojatá a zkažená, tkáň se zadusí a začne hnít. Proto se u řízků ve vodě voda pravidelně mění a u řízků v substrátu se udržuje jen mírná vlhkost. Propustný substrát a nádoba, ze které může přebytečná voda odtéct, zásadně pomáhají.
Špína, chlad a špatný řez
Druhou skupinou příčin je špinavý nástroj, který do rány zanese hnilobné bakterie, potrhaný řez místo hladkého, chlad, ve kterém řízek koření pomalu a mezitím podléhá chorobám, a přemíra řízků natěsnaných v jedné nádobě bez vzduchu. Pomáhá čistý a ostrý nůž, teplé a světlé stanoviště a u dužnatých druhů zaschnutí řezu. Méně řízků s dostatkem prostoru se ujme spolehlivěji než přeplněná sklenice.
Šest chyb, kvůli kterým se řízky neujmou
- Odeberete řízek bez nodu. Bez místa, ze kterého vyrůstá list, nemá řízek odkud vytvořit kořeny.
- Množíte v zimním klidu. Rostlina bez růstu řízek většinou jen odloží a nechá uhnít, počkejte na teplé období.
- Necháte řízek přemoknout. Stojatá voda nebo rozbahněná půda zadusí ránu a řízek shnije dřív, než zakoření.
- Použijete špinavý nástroj. Neotřený nůž zanese do řezu bakterie, hladký řez čistou čepelí hnilobě předchází.
- Sázíte sukulent hned po uříznutí. Dužnatý řez potřebuje den či dva zaschnout, jinak ve vlhku okamžitě hnije.
- Přesazujete moc pozdě. Dlouhé vodní kořeny jsou křehké a hůř si zvykají, stačí pár centimetrů a jde se do země.
Další návody k tématu najdete v přehledu péče o pokojovky.
Často kladené otázky
Je lepší zakořenit řízek ve vodě, nebo v substrátu?
Obojí funguje. Ve vodě vidíte, jak kořeny rostou, a poznáte správnou chvíli k přesazení, hodí se pro potos, philodendron nebo monsteru. Substrát dává rovnou silnější kořeny, které nemusejí na přesazení zvykat, a je bezpečnější u dužnatých druhů, které ve vodě snadno hnijí. Pro první pokusy je názornější voda, pro odolnější rostlinu substrát.
Kdy je nejlepší doba na množení pokojovek?
Nejlépe se koření v teplém a světlém období, kdy jsou rostliny v přirozeném růstu a rychle regenerují. V období zimního klidu je světla málo, růst pomalý a řízky koření zdlouhavě nebo hnijí. Když množíte v zimě, pomůže přisvětlení a stabilní teplo, ale snazší je počkat, až se rostlina sama rozroste.
Proč mi řízky pořád hnijí?
Skoro vždy za tím stojí přebytek vody a nedostatek vzduchu u řezné rány, k tomu se přidává špinavý nástroj a chlad. Pomáhá čistý ostrý nůž, propustný substrát nebo pravidelně měněná voda, teplé a světlé místo a u sukulentů zaschnutí řezu před sázením. Méně řízků s dostatkem prostoru se ujme spolehlivěji než přeplněná nádoba.
Musí mít řízek na stonku nějaké konkrétní místo?
Ano, potřebuje nod, tedy místo, ze kterého vyrůstá list nebo vzdušný kořínek. Právě z nodu se tvoří nové kořeny, takže řízek bez něj nezakoření, ať děláte cokoli. Řízek se proto odřezává kousek pod nodem a spodní listy u něj se odstraní, aby ve vodě nebo v zemi nehnily.
Jak dlouho trvá, než řízek zakoření?
Záleí na druhu a podmínkách. Rychlé rostliny jako potos nebo tradescantie naskočí kořeny za pár dní, jiné druhy potřebují několik týdnů. Teplo, světlo bez přímého slunce a vlhko kolem listů proces urychlují, chlad a málo světla ho zpomalují. Trpělivost se vyplatí, řízek často pracuje, i když navenek dlouho nic nevidíte.
Můžu množit sukulenty z jednoho listu?
U mnoha sukulentů to jde. Zdravý list se opatrně odlomí celý i s bází, nechá se den či dva zaschnout a pak se položí na mírně vlhký propustný substrát. Po čase u báze naskočí drobné kořínky a nová růžice. Důleité je list nezalévat na přímo a nedržet ho v mokru, jinak místo zakořenění shnije.
Kolik nových rostlin můžu z jedné pokojovky získat?
U popínavých druhů klidně tolik, kolik má výhon použitelných nodů, protoe každý úsek s nodem může být samostatný řízek. Trsnaté rostliny se dají rozdělit na tolik dílů, kolik zvládne mít každý vlastní kořeny. Nevyplatí se ale rostlinu vysílit, rozumné množství řízků se ujme spolehlivěji než snaha získat co nejvíc najednou.
Postupy si vždy přizpůsobte konkrétnímu druhu rostliny a jejím podmínkám, protoe každá pokojovka má trochu jiné nároky.
