Batáty můžete pěstovat v květináči i na zahradě 

Batáty (sladké brambory) vypěstujete v květináči i na zahradě – množí se předpěstovanými řízky (klíčky) z hlízy, vysazují se po zmrzlících na slunné, teplé stanoviště do lehké, propustné půdy a sklízejí na podzim před prvními mrazíky. Jsou to teplomilné, popínavé rostliny, kterým svědčí teplo, slunce a dostatek prostoru pro kořeny.

V tomto článku najdete, jak batáty předpěstovat, kdy a kam je vysadit, jak se o ně starat na záhoně i v nádobě, kdy a jak sklízet a jak je vytvrdit a skladovat. Poradíme i s rozdílem oproti bramborám, s využitím v kuchyni a s nejčastějšími chybami při pěstování.

Nejdůležitější v kostce:

• Množí se řízky (klíčky) z hlízy, ne semeny
• Vysazovat až po zmrzlících na teplé slunné místo
• Lehká, propustná půda bez přemokření
• Sklízet na podzim před prvními mrazíky
• Před skladováním vytvrdit a uložit v teple a suchu

Co je batát

Batát, známý i jako sladký brambor nebo powo, je teplomilná popínavá rostlina pěstovaná pro sladké, výživné hlízy. Přestože se jim říká sladké brambory, botanicky nejde o příbuzného brambor – batát patří do čeledi svlačcovitých. Tvoří dlouhé, popínavé či plazivé lodyhy s listy a pod zemí zásobní hlízy různých barev.

Hlízy batátů mají oranžovou, bílou nebo fialovou dužinu a nasládlou chuť. Rostlina pochází z teplých oblastí, u nás se ale při správném postupu dá úspěšně pěstovat přes léto. Kromě hlíz jsou jedlé i mladé listy a výhonky. Batát je tak zajímavá a stále populárnější plodina, kterou zvládne vypěstovat i domácí zahrádkář.

Proč pěstovat bataty

Bataty jsou oblíbené pro svou sladkou chuť, všestrannost v kuchyni a výživovou hodnotu. Vlastní úroda je čerstvá, bez zbytečné chemie a pěstování je zajímavým zpestřením zahrady i pro toho, kdo hledá něco jiného než běžnou zeleninu. Rostlina je navíc dekorativní díky bujné, popínavé nati.

Bataty se dají pěstovat na záhoně i v nádobě na balkoně, takže si je vypěstuje i ten, kdo nemá velkou zahradu. Jsou vděčné a při dostatku tepla a slunce poskytnou pěknou úrodu. Pro milovníky sladkých brambor i pro zvědavé zahrádkáře, kteří chtějí vyzkoušet něco nového, jsou bataty vděčnou a atraktivní plodinou.

Předpěstování sadby

Batáty se nemnoží semeny, ale předpěstovanými řízky, takzvanými klíčky. Hlíza se nechá vyrašit – uloží se do vlhkého substrátu nebo částečně ponoří do vody na teplém a světlém místě, kde začne tvořit výhonky s listy a kořínky. Tyto výhonky se odlomí nebo odříznou a nechají zakořenit.

Zakořeněné řízky se pak vysazují na stanoviště. Předpěstování je vhodné začít s dostatečným předstihem před výsadbou, aby řízky stihly zesílit. Lze koupit i hotovou sadbu batátů. Získání kvalitních, zakořeněných řízků je základ úspěšného pěstování, protože z nich vyrostou nové rostliny, které pak vytvoří vlastní zásobní hlízy.

Kdy vysazovat bataty

Batáty jsou velmi citlivé na chlad a mráz, proto se vysazují ven až po přejití zmrzlíků, kdy se půda i vzduch dostatečně prohřejí. Vysazení do studené půdy rostlinám škodí a zpomaluje růst. Optimální je počkat na ustálené teplé počasí, protože teplo je pro batáty klíčové po celou dobu pěstování.

Předpěstované řízky se tak sázejí ven zpravidla koncem jara, po jistotě, že už nehrozí mrazíky. Kratší a chladnější sezona u nás znamená, že se s výsadbou nevyplatí spěchat, ale ani zbytečně otálet, aby hlízy stihly do podzimu dozrát. Správné načasování výsadby podle teploty je pro úspěšné pěstování batátů zásadní.

Stanoviště a půda

Batáty milují teplo a slunce, proto potřebují nejslunnější a nejteplejší místo na zahradě, chráněné před chladem. Půda by měla být lehká, kyprá, propustná a spíš písčitá, aby v ní hlízy měly prostor růst a nezamokřovaly. V těžké, ulehlé a mokré půdě hlízy špatně rostou a mohou hnít.

Před výsadbou se vyplatí půdu prokypřit a odlehčit, případně batáty pěstovat na vyvýšeném záhonu nebo v hrůbcích, kde je teplejší a lépe odvodněná. Podobně jako u pěstování česneku rozhoduje propustná půda a vhodné stanoviště. Teplo, slunce a lehká půda jsou tři podmínky, které batáty ke zdravému růstu potřebují nejvíc.

Pěstování na záhoně

Na záhoně se batáty sázejí na slunné, teplé místo s dostatečným rozestupem, protože jejich popínavá nať se bujně rozrůstá do šířky. Vysazují se do prohřáté, kypré půdy, ideálně do hrůbků nebo vyvýšeného záhonu pro lepší teplo a odvodnění. Mulčování pomáhá udržet vláhu a teplo a potlačit plevel.

Dlouhé lodyhy se rozprostřou po zemi, kde mohou zakořeňovat, což se u nás při krátké sezoně někdy omezuje, aby rostlina dala energii do hlavních hlíz. Batáty na záhoně potřebují prostor a teplo. Při dostatku slunce a kypré půdy odmění pěstitele pěknými hlízami, pokud jim dopřeje dost místa a tepla po celé léto.

Pěstování v květináči a nádobě

Batáty se dají úspěšně pěstovat i v nádobě na slunném balkoně nebo terase, což ocení ti bez zahrady. Volí se dostatečně velký a hluboký květináč či truhlík s drenáží a lehkým, propustným substrátem, aby měly hlízy prostor růst. Menší nádoba znamená menší hlízy, proto platí, že čím větší, tím lépe.

V nádobě je potřeba víc hlídat zálivku, protože substrát rychleji vysychá, zároveň ale nesmí být přemokřený. Nádobu se vyplatí umístit na nejteplejší a nejslunnější místo. Pěstování v květináči je pohodlný způsob, jak si vypěstovat vlastní batáty i na malém prostoru, a bujná popínavá nať navíc působí dekorativně.

Zálivka a péče

Batáty potřebují během růstu pravidelnou vláhu, hlavně v teplém a suchém počasí a v nádobách, kde substrát rychle vysychá. Nesnášejí ale přemokření, které vede k hnilobě hlíz, proto musí být půda propustná a voda odtékat. Ke konci sezony se zálivka omezuje, aby hlízy dozrály a lépe se skladovaly.

Jinak je péče nenáročná – odstraňuje se plevel a případně se přiměřeně krátí příliš bujná nať. Batáty nebývají náchylné k chorobám, hlavní je jim dopřát teplo, slunce a vyváženou vláhu. Rovnoměrná zálivka bez přemokření spolu s teplým stanovištěm jsou tím hlavním, co batáty ke tvorbě pěkných hlíz během léta potřebují.

Hnojení

Batáty nejsou náročné na hnojení a s výživou se to nemá přehánět. Přehnojení dusíkem podpoří bujný růst nati na úkor tvorby hlíz, takže rostlina zbytečně „žene do listí“. Vhodná je spíš vyvážená výživa se zaměřením na draslík a fosfor, které podporují vývoj kvalitních zásobních hlíz.

Do půdy se vyplatí před výsadbou zapravit vyzrálý kompost, který dodá živiny postupně. Čerstvému hnoji a nadbytku dusíku je lepší se vyhnout. Střídmá a vyvážená výživa podpoří tvorbu hlíz, zatímco přehnojení vede k pěkné nati, ale malé úrodě. U batátů proto platí, že méně dusíku často znamená více a lepších hlíz.

Popínavá nať a jedlé listy

Batáty tvoří bujnou popínavou nať, která je nejen dekorativní, ale i užitečná – mladé listy a výhonky batátů jsou jedlé a dají se připravovat podobně jako špenát nebo jiná listová zelenina. Rostlina tak nabízí úrodu nejen pod zemí, ale i nad ní, což zvyšuje její využitelnost.

Nať se u nás při krátké sezoně někdy mírně krátí nebo usměrňuje, aby rostlina dala energii do hlíz a nezakořeňovala po celé délce. Zároveň působí jako pěkná zelená pokrývka. Možnost využít i listy dělá z batátů plodinu, která poskytne čerstvou zeleninu průběžně během léta a hlízy až na jeho konci.

Choroby a škůdci

Batáty patří k odolnějším plodinám a vážnější choroby je u nás trápí spíš výjimečně. Nejčastějším problémem bývá hniloba hlíz v přemokřené, těžké půdě, proto je zásadní propustná půda a vyvážená zálivka. Mladé rostliny a nať mohou příležitostně poškodit slimáci nebo mšice.

Většině potíží předejde teplé, slunné stanoviště, lehká odvodněná půda a zdravá sadba. Napadené a nemocné části se odstraňují. Díky celkové odolnosti jsou batáty vděčné i pro méně zkušené pěstitele – hlavní pozornost stačí věnovat prevenci hniloby přes propustnou půdu a rozumnou zálivku, zbytek rostlina většinou zvládne sama.

Kdy a jak sklízet

Batáty se sklízejí na podzim, když nať začíná žloutnout, ještě před prvními mrazíky, které by hlízy poškodily. Sklizeň se proto nesmí odkládat příliš dlouho do chladu. Hlízy se opatrně vyryjí vidlemi nebo rýčem tak, aby se nepoškodily, protože poraněné hlízy se hůř skladují a snáz hnijí.

Vzhledem k naší kratší a chladnější sezoně bývají hlízy menší než v teplých zemích, přesto úroda potěší. Se sklizní se vyplatí pohlídat nástup mrazíků. Šetrné vyrytí zralých hlíz před mrazem je klíčové pro kvalitu a skladovatelnost úrody – právě chlad a mechanické poškození jsou hlavní příčiny znehodnocení sklizených batátů.

Vytvrzení a skladování

Čerstvě sklizené batáty je vhodné před uskladněním takzvaně vytvrdit (curing) – nechat je několik dní na teplém a vlhčím místě, aby se jim zacelila pokožka a zvýšila sladkost a skladovatelnost. Teprve poté se přesunou ke skladování. Vytvrzení výrazně prodlouží dobu, po kterou hlízy vydrží.

Skladují se v suchu, temnu a spíš v teple, na rozdíl od brambor jim chlad lednice a sklepa nesvědčí a mohou hnít. Za vhodných podmínek vydrží řadu týdnů až měsíců a jejich chuť po vytvrzení ještě zesládne. Správné vytvrzení a teplé, suché skladování rozhodují o tom, jak dlouho si domácí úrodu batátů užijete.

Batáty versus brambory

Přestože se batátům říká sladké brambory, s klasickými bramborami mají společné jen to, že tvoří podzemní hlízy. Botanicky jsou z jiné čeledi, mají sladkou chuť, jinou strukturu a barevnou dužinu a v kuchyni se používají trochu jinak. Liší se i nároky na pěstování – batáty jsou teplomilnější a citlivější na chlad.

Zatímco brambory snesou chladnější podmínky, batáty potřebují teplo a delší teplou sezonu. Odlišné je i skladování – batáty chtějí teplo a sucho, brambory chlad. Znát tyto rozdíly pomáhá pěstovat batáty správně a nezacházet s nimi jako s bramborami. Jde o samostatnou, teplomilnou plodinu s vlastními nároky i využitím.

Využití batátů v kuchyni

Batáty jsou v kuchyni všestranné a oblíbené pro svou sladkou chuť. Dají se péct, vařit, dusit, smažit i rozmixovat, připravují se z nich hranolky, pyré, polévky, kaše i pokrmy k masu a používají se i ve sladké kuchyni. Jedlé jsou i mladé listy, které lze upravit jako listovou zeleninu.

Domácí batáty jsou čerstvé a chutné a jejich sladká chuť se hodí do slaných i sladkých jídel. Právě všestrannost v kuchyni je vedle zajímavosti pěstování hlavním důvodem, proč si batáty získávají oblibu. Vypěstovat si vlastní sladké brambory a proměnit je v pestrá jídla je odměnou za teplomilnou péči během celé sezony.

Nejčastější chyby při pěstování

Nejčastější chybou je příliš brzká výsadba do studené půdy, kterou batáty jako teplomilná rostlina špatně snášejí. Chybou je i těžká, přemokřená půda, kde hlízy hnijí, nedostatek tepla a slunce a přehnojení dusíkem, po kterém rostlina bují do nati na úkor hlíz. Riziková je i pozdní sklizeň za mrazíků.

Podceňuje se také vytvrzení a správné teplé skladování, bez kterých hlízy rychle hnijí. Vyvarovat se těchto chyb je snadné – vysazovat po zmrzlících na teplé slunné místo do propustné půdy, střídmě hnojit a sklidit před mrazem. Podobně jako u dalších rostlin na zahradě pak batáty odmění pěknou úrodou.

FAQ – pěstování batátů

Jak se batáty množí?
Předpěstovanými řízky (klíčky) z hlízy, ne semeny. Hlíza se nechá vyrašit ve vlhkém substrátu nebo ve vodě na teplém a světlém místě, vyrostlé výhonky se odlomí, nechají zakořenit a poté vysadí. Lze koupit i hotovou sadbu.

Kdy vysazovat batáty ven?
Až po přejití zmrzlíků, obvykle koncem jara, kdy se půda i vzduch dostatečně prohřejí. Batáty jsou velmi citlivé na chlad a mráz, výsadba do studené půdy jim škodí. Teplo je pro ně klíčové po celou sezonu.

Dají se batáty pěstovat v květináči?
Ano, v dostatečně velkém a hlubokém květináči s drenáží a lehkým propustným substrátem na slunném, teplém balkoně. Menší nádoba znamená menší hlízy, proto čím větší, tím lépe. V nádobě je potřeba víc hlídat zálivku.

Jakou půdu batáty potřebují?
Lehkou, kyprou, propustnou a spíš písčitou, aby měly hlízy prostor a nezamokřovaly. V těžké a mokré půdě hlízy špatně rostou a hnijí. Osvědčuje se pěstování na vyvýšeném záhonu nebo v hrůbcích, kde je tepleji a lépe odvodněno.

Kdy sklízet batáty?
Na podzim, když nať začíná žloutnout, ještě před prvními mrazíky, které hlízy poškodí. Hlízy se opatrně vyryjí, aby se nepoškodily. Se sklizní se nesmí otálet do chladu, protože batáty jsou na mráz velmi citlivé.

Jak batáty skladovat?
Nejprve je vytvrdit (curing) několik dní na teplém a vlhčím místě, aby se zacelila pokožka a zvýšila skladovatelnost. Poté skladovat v suchu, temnu a spíš v teple. Chlad lednice a sklepa jim na rozdíl od brambor nesvědčí.

Jsou batáty totéž co brambory?
Ne. Přestože se jim říká sladké brambory, botanicky patří do jiné čeledi, mají sladkou chuť a jiné nároky – jsou teplomilnější a citlivější na chlad. Liší se i skladování: batáty chtějí teplo a sucho, brambory chlad.

Jsou listy batátů jedlé?
Ano, mladé listy a výhonky batátů jsou jedlé a dají se připravovat podobně jako špenát nebo listová zelenina. Rostlina tak poskytuje úrodu nad zemí v podobě listů i pod zemí v podobě sladkých hlíz.