Poslední letošní sázení. Co ještě zasadit můžeme a co raději nesázet?
Sázení se často spojuje hlavně s jarem, ale ve skutečnosti lze na zahradě vysazovat po velkou část roku, včetně pozdního léta a podzimu. Právě konec sezony je vhodnou dobou pro výsadbu řady rostlin, které do zimy stihnou zakořenit a na jaře pak vyrazí do plné síly. Zároveň ale existují rostliny, které se pozdě sázet nevyplatí, protože by chlad nepřečkaly.
Znát, co lze v pozdní sezoně ještě zasadit a čemu se raději vyhnout, pomáhá dobře využít závěr zahradnického roku a připravit zahradu na příští sezonu. Podzimní výsadba má navíc své přednosti, protože rostliny mají čas na zakořenění za příznivějších podmínek než v jarním horku. Následující přehled poradí, co ještě na sklonku sezony zasadit a jak na to.
Nejdůležitější v kostce
- Vysazovat lze i v pozdním létě a na podzim, ne jen na jaře.
- Na podzim se sázejí cibuloviny, ovocné dřeviny, keře a mnohé trvalky.
- Podzimní výsadba dává rostlinám čas zakořenit do zimy za příznivějších podmínek.
- Mrazuvzdorné a otužilé rostliny se hodí sázet pozdě, teplomilné a citlivé nikoli.
- Pozdě vysazené rostliny je vhodné chránit před mrazem mulčem a dobře zalít.
Proč sázet i na konci sezony
Panuje mylná představa, že sázet se dá jen na jaře. Ve skutečnosti je pozdní léto a podzim pro výsadbu mnoha rostlin velmi vhodnou dobou, kterou zkušení zahradníci hojně využívají. Rostliny vysazené na konci sezony mají čas zakořenit dřív, než přijde zima, a na jaře pak startují s náskokem a rostou bujněji.
Podzimní výsadba probíhá za příznivějších podmínek než jarní — půda je ještě teplá, ale vzduch chladnější a vlhčí, což rostlinám prospívá a snižuje stres z přesazení. Odpadá i horko a sucho, se kterými se potýkají jarní výsadby. Využít konec sezony k sázení proto dává smysl a umožní připravit zahradu na příští rok s předstihem.
Výhody podzimní výsadby
Podzimní výsadba má oproti jarní hned několik předností. Hlavní z nich je, že rostliny mají čas zakořenit ještě před zimou a na jaře už jen navazují růstem, místo aby se teprve ujímaly. Díky tomu bývají silnější a lépe zvládají jarní a letní růst i případné sucho, protože mají vyvinutější kořenový systém.
K tomu se přidávají příznivější podmínky pro zakořenění — teplá půda, vlhčí a chladnější počasí a menší nároky na zálivku než v jarním horku. Na podzim je také často širší nabídka rostlin a někdy i výhodnější ceny. Podzimní výsadba je proto u vhodných rostlin nejen možná, ale často i výhodnější než ta jarní, a vyplatí se ji využít.
Cibuloviny na podzim
Podzim je hlavní dobou pro výsadbu jarních cibulovin, které bez podzimní výsadby na jaře nevykvetou. Tulipány, narcisy, krokusy, hyacinty a další jarní cibuloviny se sázejí právě na podzim, aby přes zimu zakořenily a na jaře rozkvetly. Zmeškat podzimní výsadbu cibulovin znamená přijít o jarní rozkvět.
Cibuloviny se sázejí do vhodné hloubky odpovídající jejich velikosti a do propustné půdy, kde nebudou hnít. O správném vysazování cibulovin pojednává podrobně článek o vysazování cibulovin. Podzimní výsadba cibulovin je jednou z nejtypičtějších a nejdůležitějších podzimních zahradnických prací, na kterou by se nemělo zapomínat, pokud toužíte po barevném jaru.
Výsadba ovocných dřevin
Podzim je ideální dobou pro výsadbu ovocných stromů a keřů. Dřeviny vysazené na podzim mají celou zimu na to, aby se v půdě usadily a zakořenily, a na jaře pak rychle vyrazí. Podzimní výsadba je proto u mnoha ovocných dřevin výhodnější než jarní, zvlášť v mírnějších oblastech, kde nehrozí příliš tuhé zimy.
Vysazují se ovocné stromy, drobné ovoce i keře, které se do zimy stihnou usadit. U citlivějších a teplomilnějších druhů, jako jsou broskvoně, se v chladnějších oblastech naopak doporučuje spíš jarní výsadba, aby mladé stromky lépe přečkaly zimu, jak přibližuje článek o péči o broskvoně. Výběr doby výsadby je proto dobré přizpůsobit konkrétní dřevině a oblasti.
Trvalky a okrasné rostliny
Řadu trvalek a okrasných rostlin lze úspěšně vysazovat i na podzim. Otužilé a mrazuvzdorné trvalky mají čas zakořenit a na jaře rychle obrazí. Podzim je vhodný i pro dělení a přesazování mnoha trvalek, které se tak omladí a získají nový prostor. Vysazují se také okrasné keře a dřeviny odolné vůči zimě.
U citlivějších a méně otužilých druhů je ale lepší počkat na jaro, aby mladé rostliny nevymrzly. Při výběru toho, co na podzim vysadit, se proto řiďte otužilostí konkrétní rostliny. Podzimní výsadba a dělení otužilých trvalek je vděčnou prací, která připraví záhony na bohaté jaro a umožní rostliny snadno rozmnožit a rozšířit po zahradě.
Zelenina a bylinky na sklonku sezony
I na konci sezony lze ještě něco vysadit nebo vysít z užitkových plodin. Na podzim se sází ozimý česnek, který přes zimu zakoření a příští rok poskytne úrodu. Vyset lze i některé přezimující saláty, špenát nebo polníček a další otužilé plodiny, které vydrží chladné počasí a poskytnou pozdní nebo velmi ranou úrodu.
Naopak teplomilné plodiny, jako jsou rajčata, papriky nebo okurky, se pozdě sázet nevyplatí, protože by úrodu nestihly a chlad by je zahubil. Výběr toho, co ještě vysadit, se proto řídí otužilostí a délkou do sklizně. Znalost, které plodiny snesou pozdní výsev a chlad, umožní využít i závěr sezony k pěstování a prodloužit zahradničení.
Co se pozdě sázet nevyplatí
Ne vše je vhodné sázet na sklonku sezony. Teplomilné a mrazu citlivé rostliny, které potřebují dlouhou a teplou vegetační dobu, se pozdě vysazovat nevyplatí. Patří sem letničky, teplomilná zelenina i choulostivé rostliny, které by chlad a mráz nepřečkaly nebo by nestihly dozrát a přinést úrodu.
Stejně tak je riskantní vysazovat pozdě málo otužilé trvalky a dřeviny, které by neměly dost času zakořenit před tuhou zimou a mohly by vymrznout. U citlivých rostlin je proto lepší počkat na jaro. Rozlišení, co ještě snese pozdní výsadbu a co ne, je klíčové — pozdní sázení nevhodných rostlin totiž vede jen ke zklamání a zbytečné ztrátě.
Příprava půdy pro pozdní výsadbu
Pro úspěšnou pozdní výsadbu je důležitá dobrá příprava půdy. Před sázením se půda zkypří, odplevelí a případně obohatí kompostem nebo zetlelým hnojem, který dodá živiny a zlepší strukturu. Kvalitní, propustná a výživná půda usnadní rostlinám zakořenění a poskytne jim dobrý start do zimy.
Zvlášť u dřevin a trvalek se vyplatí připravit dostatečně velkou výsadbovou jámu a půdu na dně nakypřit. Dobře připravená půda je základem, na kterém stojí úspěch celé výsadby. Věnovat přípravě půdy čas se vyplatí, protože rostliny vysazené do kvalitně připravené a vyživené půdy se lépe ujmou a snáz přečkají zimu i následující sezonu.
Zálivka po výsadbě
Přestože je na podzim počasí vlhčí a chladnější, pozdě vysazené rostliny potřebují po výsadbě dostatek vody, aby se dobře ujaly a zakořenily. Zvlášť dokud nezakoření, je důležitá pravidelná zálivka, pokud není dostatek srážek. Rostliny se před zimou nesmějí dostat do sucha, které by oslabilo jejich zakořenění.
Zálivku je vhodné přizpůsobit počasí a přirozeným srážkám, aby půda zůstala vlhká, ale ne rozbahněná. Dobře zakořeněná rostlina lépe přečká zimu, proto je zálivka v období po výsadbě klíčová. S příchodem mrazů se zálivka omezuje. Dostatečná vláha v období zakořeňování je jedním z předpokladů toho, aby pozdní výsadba byla úspěšná a rostliny přezimovaly.
Ochrana před mrazem
Pozdě vysazené rostliny je vhodné chránit před mrazem, protože ještě nemají dostatečně vyvinutý kořenový systém a jsou zranitelnější. Nejjednodušší a nejúčinnější ochranou je namulčování báze rostlin vrstvou mulče, listí, kůry nebo chvojí, které chrání kořeny před promrznutím a zároveň udržuje vláhu.
U citlivějších rostlin a mladých dřevin lze nadzemní část chránit i zakrytím netkanou textilií nebo chvojím, zvlášť v drsnějších oblastech a při silných mrazech. Ochranu je dobré přizpůsobit otužilosti rostliny a místním podmínkám. Zásady ochrany rostlin a přípravy zahrady na zimu shrnuje i článek o péči o zahradu v zimě, které se vyplatí u pozdních výsadeb dodržet.
Výsadba v nádobách a přesazování
Rostliny pěstované v nádobách, které se prodávají s kořenovým balem, lze vysazovat po celou sezonu včetně podzimu, protože přesazení snášejí lépe než rostliny s holými kořeny. Podzim je proto vhodnou dobou i pro výsadbu kontejnerovaných dřevin a trvalek, které se snadno ujmou.
Při přesazování a výsadbě z nádoby je důležité kořenový bal opatrně uvolnit a rostlinu zasadit do správné hloubky a dobře zalít. Kontejnerované rostliny dávají větší volnost v načasování výsadby. I u nich ale platí, že otužilé druhy snesou podzimní výsadbu lépe než citlivé, u kterých je bezpečnější počkat na jaro nebo je přes zimu chránit.
Podzimní práce a příprava na jaro
Pozdní výsadba je součástí širší podzimní přípravy zahrady na příští sezonu. Kromě sázení sem patří i úklid záhonů, zapravení kompostu, mulčování, výsev zeleného hnojení na volné záhony a příprava půdy. Tyto práce společně připraví zahradu na zimu a dají jí dobrý základ pro jaro.
Zelené hnojení vyseté na sklonku sezony obohatí a ochrání půdu přes zimu a na jaře se zapraví. Podzimní práce a výsadby tak nejsou jen zakončením sezony, ale zároveň přípravou té příští. Kdo věnuje pozornost podzimním pracím a využije je i k výsadbě vhodných rostlin, získá zahradu, která na jaře nastartuje s náskokem a odmění se bohatým růstem.
Využijte konec sezony na zahradě
Konec zahradnické sezony není důvodem odložit rýč, ale příležitostí k výsadbě řady rostlin, které do zimy zakoření a příští rok se odmění bujným růstem a kvetením. Podzimní výsadba cibulovin, ovocných dřevin, otužilých trvalek a keřů i pozdní výsev některé zeleniny umožní dobře využít závěr roku a připravit zahradu na příští sezonu.
Klíčem je vybírat rostliny podle jejich otužilosti, dopřát jim dobrou přípravu půdy, dostatečnou zálivku a ochranu před mrazem. Teplomilné a citlivé rostliny naopak ponechte na jaro. Kdo zná, co lze na sklonku sezony ještě zasadit a co ne, dokáže z podzimu vytěžit maximum a proměnit ho v produktivní a smysluplnou část zahradnického roku.
Často kladené dotazy o pozdním a podzimním sázení
Dá se sázet i na podzim?
Ano, pozdní léto a podzim jsou pro výsadbu mnoha rostlin velmi vhodné. Rostliny mají čas zakořenit do zimy a na jaře startují s náskokem. Podzimní výsadba probíhá za příznivějších podmínek než jarní — teplá půda a vlhčí, chladnější počasí.
Co se sází na podzim?
Jarní cibuloviny jako tulipány, narcisy a krokusy, ovocné stromy a keře, otužilé trvalky, okrasné keře, ozimý česnek a některé přezimující saláty a špenát. Jde o rostliny, které do zimy zakoření nebo chlad snesou.
Jaké jsou výhody podzimní výsadby?
Rostliny mají čas zakořenit před zimou a na jaře už jen navazují růstem, takže bývají silnější. Podmínky pro zakořenění jsou příznivější — teplá půda, vlhčí a chladnější počasí a menší nároky na zálivku než v jarním horku.
Co se pozdě sázet nevyplatí?
Teplomilné a mrazu citlivé rostliny s dlouhou vegetační dobou — letničky, teplomilná zelenina jako rajčata a papriky a choulostivé rostliny, které by chlad nepřečkaly nebo nestihly dozrát. Málo otužilé druhy nechte na jaro.
Musím pozdě vysazené rostliny chránit před mrazem?
Ano, ještě nemají vyvinuté kořeny a jsou zranitelnější. Nejúčinnější je namulčovat bázi vrstvou mulče, listí, kůry nebo chvojí. Citlivější rostliny a mladé dřeviny lze zakrýt netkanou textilií, zvlášť v drsnějších oblastech.
Jak zalévat pozdě vysazené rostliny?
Pravidelně, dokud nezakoření, pokud není dostatek srážek, aby se rostliny nedostaly do sucha. Zálivku přizpůsobte počasí, aby půda zůstala vlhká, ale ne rozbahněná. S příchodem mrazů se zálivka omezuje.
Kdy se sázejí jarní cibuloviny?
Na podzim, aby přes zimu zakořenily a na jaře rozkvetly. Bez podzimní výsadby jarní cibuloviny jako tulipány a narcisy na jaře nevykvetou. Sázejí se do vhodné hloubky podle velikosti a do propustné půdy, kde nehnijí.
Lze na podzim vysazovat rostliny z nádob?
Ano, kontejnerované rostliny s kořenovým balem snášejí přesazení lépe než rostliny s holými kořeny, a proto je lze sázet po celou sezonu včetně podzimu. I u nich ale otužilé druhy snesou podzimní výsadbu lépe než citlivé.
